Javorník vydal poklad mimořádné hodnoty

pondělí, 13. května 2013

Hledání pokladů je opředeno mýty a nejrůznějšími pověstmi, nedílně spjatými s historií země. Málokomu se pravděpodobně podaří najít opravdový poklad tak, jako se to podařilo náhodou při vycházce Stanislavu Hadravovi. Díky němu je teď naše kulturní dědictví zase o něco bohatší.

Význam nálezu vysvětluje spolupracovník Národního muzea v Praze: "Mimořádně cenný poklad pro studium peněžní historie počátku 14. století se podařilo zachránit na svazích šumavského Javorníku".

Když Stanislav Hadrava vyrážel 24. prosince loňského roku na krátkou vánoční vycházku, netušil, že Štědrý den bude k němu opravdu štědrý. V lese nedaleko obce Javorník, v nadmořské výšce téměř 1000 metrů, nalezl několik starých mincí. Při pečlivé prohlídce místa nálezu objevil ještě několik dalších kusů. Místo nálezu vrátil do původního stavu a celý nález oznámil pracovníkům Numismatického oddělení Národního muzea. Při následném archeologickém průzkumu bylo počátkem dubna zajištěno množství dalších mincí a zbytků keramické nádoby rozptýlených pohyby kořenů v různé hloubce na ploše několika metrů čtverečných. Nález bude nyní odborně zpracován a uložen v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Díky vstřícnosti pracovníků Jihočeského muzea ho bude možno vidět i ve Vimperku.

Po předběžném ohledání obsahoval nález pražské groše Václava II. a Jana Lucemburského z počátku jeho vlády a velké množství pasovských feniků. Nález odpovídá běžné hotovosti, která v době svého ukrytí nepředstavovala nijak vysoký obnos. Předpokládaná doba ukrytí depotu je okolo roku 1320. Nález je výjimečný hned z několika důvodů. Z prostoru jihozápadních Čech je známa řada jak grošových tak fenikových depotů. Spojení pražských grošů s pasovskými feniky v jednom nálezovém celku je však zcela výjimečné a může významně přispět ke zpracování dosud neznámé chronologie pasovských ražeb. Významný je nález i pro historii osídlení a obchodu v této části Šumavy. Naznačuje, že Šumava přes svůj výrazně horský charakter nebyla ve vrcholném středověku pouze divokým nepřístupným pralesem, ale spíše prostupnou krajinou protkanou řadou různě významných obchodních komunikací. Pravděpodobně poblíž jedné z nich svěřil neznámý majitel svou menší hotovost zemi a již nikdy ji nevyzvedl.

Pohádku od Hynka Klimka o tom, jak to možná tehdy bylo si můžete přečíst zde.

Zdroj: Sumava.eu, autor: Tomáš Smělý, externí spolupracovník Národního muzea v Praze