Velikonoční svátky na Javorníku

Většina venkovských rodin má již před svátky připravenou výzdobu, která musí obsahovat velikonoční symboly. To jsou pomlázky, různými způsoby barvená vajíčka, varianty zajíčků a beránků, řehtačky, barevné pentle a mašle, pučící jívové větve - kočičky a setkáme se i s rostlinou s výrazně červenými květy, což je velikonoční kaktus. Jaro si lidé vnášejí do obydlí také setím obilí do misek a talířků.

Sváteční kuchyně má také své zvyklosti, peče se jehněčí nebo kůzlečí maso se špenátem a nesmí chybět velikonoční nádivka připravovaná v každé rodině jiným způsobem. Veškeré jídlo se ale musí „zelenat“ špenátem, mladými kopřivami, šťovíkem a jarními bylinkami, které natrhat na Šumavě, kde je obvykle na Velikonoce ještě plno sněhu, velmi obtížné… A nesmíme zapomenout ani na sladkou kuchyni, jidáše, mazance a pocukrovaného nebo čokoládou zdobeného beránka. Svátky Velikonoc začínají sazometnou nebo také škaredou středou, kdy se podle tradic nikdo nesmí škaredit ani mračit jinak se bude škaredit a mračit po všechny středy v roce.

Na zelený čtvrtek, první den oslav Velikonoc dostávají javornické děti velký úkol. Začínají ve čtvrtek pozdě odpoledne, chodí s řehtačkami od chalupy k chalupě a vydávají rámus, kterým podle tradice svolávají sousedy k bohoslužbám. Všechny zvony totiž umlkly a odlétly do Říma pro požehnání svatého otce a vrátí se až na Bílou sobotu. Mezi místními dětmi se určí „kaprál“, což je zpravidla nejstarší chlapec nebo dívka do 15 let a ten organizuje kdy se děti k řehtání sejdou, kudy půjdou, jak se rozdělí o „vyřehtané“ sladkosti a peníze. Poprvé tedy „řehtáci“ řehtají ve čtvrtek odpoledne, podruhé v pátek brzy ráno, potřetí v pátek odpoledne a to jdou i s proutěnými košíčky a vybírají co jim kdo přispěje za službu nahrazení zvonů. Naposledy vycházejí v sobotu brzy ráno když „zařehtávají“.

V neděli ještě děvčata barví a zdobí vajíčka a chlapci doplétají pomlázky z mladých vrbových proutků. V pondělí od brzkého rána obcházejí muži a chlapci všechny ženy a děvčata , šlehají je vlasnoručně vyrobenými pomlázkami a odříkavají všeobecně známou koledu:

„Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.“ Holky přece nesmí uschnout! Za to pak chlapce obdarovávají barvenými vajíčky a vážou jim barevné stužky na konec pomlázky. Jenom hoši pozor na kořaličky, které dívky a ženy nabízejí, ať dojdete v pořádku zpátky domů…

Najděme také my všichni sílu a čas přivítat jaro a udržet si původní zvyky a tradice, třeba letos právě na Javorníku!

Tip pro Vás:

Naučte se s námi plést pomlázku! Návod na upletení té "pravé Javornické" naleznete ZDE!