Velikonoční svátky na Javorníku
neděle, 24. března 2013
„Na zelený čtvrtek hrachy zasívej, na velký pátek se zemí nehýbej!" Pokud přijedete na Javorník právě na Velikonoce, nemůžete si nevšimnou sváteční atmosféry. I pro javornické jsou Velikonoce nejvýznamější křesťanský svátek, který se váže k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou to svátky návratu jara, života, plodnosti a pro mnohé začátek roku, především zemědělského.
Většina venkovských rodin má již před svátky připravenou výzdobu, která musí obsahovat velikonoční symboly. To jsou pomlázky, různými způsoby barvená vajíčka, varianty zajíčků a beránků, řehtačky, barevné pentle a mašle, pučící jívové větve - kočičky a setkáme se i s rostlinou s výrazně červenými květy, což je velikonoční kaktus. Jaro si lidé vnášejí do obydlí také setím obilí do misek a talířků.
Sváteční kuchyně má také své zvyklosti, peče se jehněčí nebo kůzlečí maso se špenátem a nesmí chybět velikonoční nádivka připravovaná v každé rodině jiným způsobem. Veškeré jídlo se ale musí „zelenat“ špenátem, mladými kopřivami, šťovíkem a jarními bylinkami, které natrhat na Šumavě, kde je obvykle na Velikonoce ještě plno sněhu, velmi obtížné… A nesmíme zapomenout ani na sladkou kuchyni, jidáše, mazance a pocukrovaného nebo čokoládou zdobeného beránka. Svátky Velikonoc začínají sazometnou nebo také škaredou středou, kdy se podle tradic nikdo nesmí škaredit ani mračit jinak se bude škaredit a mračit po všechny středy v roce.
Na zelený čtvrtek, první den oslav Velikonoc dostávají javornické děti velký úkol. Začínají ve čtvrtek pozdě odpoledne, chodí s řehtačkami od chalupy k chalupě a vydávají rámus, kterým podle tradice svolávají sousedy k bohoslužbám. Všechny zvony totiž umlkly a odlétly do Říma pro požehnání svatého otce a vrátí se až na Bílou sobotu. Mezi místními dětmi se určí „kaprál“, což je zpravidla nejstarší chlapec nebo dívka do 15 let a ten organizuje kdy se děti k řehtání sejdou, kudy půjdou, jak se rozdělí o „vyřehtané“ sladkosti a peníze. Poprvé tedy „řehtáci“ řehtají ve čtvrtek odpoledne, podruhé v pátek brzy ráno, potřetí v pátek odpoledne a to jdou i s proutěnými košíčky a vybírají co jim kdo přispěje za službu nahrazení zvonů. Naposledy vycházejí v sobotu brzy ráno když „zařehtávají“.
V neděli ještě děvčata barví a zdobí vajíčka a chlapci doplétají pomlázky z mladých vrbových proutků. V pondělí od brzkého rána obcházejí muži a chlapci všechny ženy a děvčata , šlehají je vlasnoručně vyrobenými pomlázkami a odříkavají všeobecně známou koledu:
„Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.“ Holky přece nesmí uschnout! Za to pak chlapce obdarovávají barvenými vajíčky a vážou jim barevné stužky na konec pomlázky. Jenom hoši pozor na kořaličky, které dívky a ženy nabízejí, ať dojdete v pořádku zpátky domů…
Najděme také my všichni sílu a čas přivítat jaro a udržet si původní zvyky a tradice, třeba letos právě na Javorníku!
Tip pro Vás:
Naučte se s námi plést pomlázku! Návod na upletení té "pravé Javornické" naleznete ZDE!
Sháníte ubytování na Javorníku?
Tip na ubytování
Doporučujeme
Kaplička sv. Jana
V mělkém sedle mezi vrcholy Žďánov a sv. Jan je drobná kaple. Jednoduchou kapli sv. Jana postavil v roce 1836 revírník Josef Duben, údajně na místě...