Kaplička sv. Antonína na Javorníku

Rotunda byla postavena v letech 1939-1940 na svahu nejvyšší hory tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Kaple stála na nových hranicích Čech a obsazených Sudet. Motivem českých vlastenců bylo připomenutí křestního jména významného politika a státníka I. ČSR, Antonína Švehly (1873-1933). Projekt zpracoval prof. Ing. František Fiala. Stavbu financovala pojišťovna Slavia a Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze. Součástí výzdoby kaple jsou votivní okna, jež obsahují vyobrazení patronů České země a Panny Marie. Kapli 4. srpna 1940 vysvětil kněz František Jan Kroiher (1871-1948), farář v Ledenicích, čestný kanovník českobudějovické diecéze a také senátor za agrární stranu za I. ČSR. Slavnostní projev k velkému shromáždění občanstva pronesl také kaplan Němec ze Stachů. Kaple byla předána do církevní správy farního úřadu Stachy, faráři Hanusovi. Svátek sv. Antonína je v katolickém kalendáři uveden 13. června. Každým rokem v neděli po tomto datu je na Javorníku slavná pouť.

Od kaple, která je kulturní památkou, je z výšky 1009 m n.m. nádherný výhled na osadu Javorník, Stašsko, Vacovsko, Vimpersko a značnou část jižních Čech.

Antonín Paduánský

Sv. Antonín z Padovy (1195-1231) - františkánský mnich, teolog a kazatel. Antonín - jméno odvozené z latinského Antonius, což znamená přední, vynikající, šlechtického rodu. Pocházel z Portugalska. Narodil se roku 1195 v Lisabonu ve šlechtické rodině. Původně křestním jménem Fernando. Matka pocházela z rodu Treverů. V 15 letech vstoupil do řádu augustiniánů. Získal značné teologické vzdělání. Po pohřbu františkánů zabitých muslimy, kterého se zúčastnil, vystoupil z řádu augustiniánů a přestoupil do řádu františkánů v Coimbře. Přijal jméno Antonín. Poté odjel do Maroka působit mezi muslimy. Vážně onemocněl a při cestě zpět ztroskotal na pobřeží Sicílie. Antonín pak pobýval v klášteře v Messině. Poté co se alespoň částečně uzdravil, odebral se do Assisi, aby poznal zakladatele řádu sv. Františka. Setkal se s ním a prosil jej, aby byl přijat do některého z italských klášterů. Nakonec byl přece jen přijat. Vstoupil do malého kláštera u Forli. Po čase zaujal svou výmluvností a učeností. Byl vyslán na studia a věnoval se kazatelství. Antonín kázal v kostelích, na náměstích a dokonce třeba na plážích. Někdy jej poslouchalo až třicet tisíc lidí. Procestovat severní Itálii a jižní Francii, kde založil několik klášterů. Díky odezvě jeho kázání se mu také říkalo kladivo na kacíře. Jednou jej slyšel kázat papež Řehoř IX. a nazval jej „archou Písma svatého“. Antonínovo zdraví bylo chatrné a r. 1231 se usadil v Campo di San Pietro u Padovy. Zemřel 13. června 1231 v Padově ve věku pouhých 36 let. Už r. 1232, jedenáct měsíců po své smrti, byl papežem Řehořem IX. svatořečen. Byl to nejkratší proces svatořečení v dějinách církve. Nejčastěji je zobrazován s malým Ježíškem v náručí

Rekonstrukce

Nadační fond aktivitou svých představitelů koupil vlastní nemovitost kaple a okolních pozemků od soukromých majitelů v závěru roku 2011. Stav kaple se stával havarijní, do kaple začalo zatékat a docházelo tak k porušování statiky krovu. Nebylo pravděpodobné, že by původní majitelé mohli o kapli pečovat, jak by si zasluhovala. Náklady na pořízení dosáhly téměř 200 tisíc korun. Projekt na rekonstrukci kaple vypracoval Ing.Jan Voldřich .a rozpočtové náklady na opravu dosáhly téměř 700 tis. Kč. Realizační práce byly zahájeny 20.3. 2012 a ukončeny 15.6. 2012, generálním dodavatelem/ stavitelem panem. Čížkem z Bavorova Náplní celého projektu a s ním spojených vizí byla úprava okolí kapličky s cílem restaurovat stav, jaký byl v době jejího vzniku, tj. obnovení pramene a studánky, dle dochovaných fotografií. Nové je zavedení elektrického proudu dálkové a časové ovládání zvonění i venkovní nasvícení kaple jako příjemné a nepřehlédnutelné dominanty vesnice. Doplněny jsou menší dřevěné sošky sv. Antonína a Panny Marie od šumavského řezbáře Karla Tittla z Velhartic ( původní inventář byl bohužel podvakráte zcizen). K ochraně inventáře by měl přispět alarm, který byl nově zbudován. Restaurování původní vitráže Panny Marie, která byla rozbita, bylo svěřeno umělecké sklářce paní Monice Zborníkové - Vintrové - fy. Vitráže Písek. U příležitosti slavnostního znovuotevření se uskutečnila slavnostní mše, kterou celebroval Páter Michal Pulec z Římskokatolické farnosti ve Vimperku. 

Obnova poutí

Tradiční poutě i mše zde byly na řadu let přerušeny. Obnoveny byly aktivitou NFKK v roce 2011 a 18. - 19.6. 2011 byly obojí spojeny s historicky I. setkáním rodáků Javorníka, tehdy byla otevřena i pamětní schránka zabudovaná ve zdivu sálu dnešního hotelu Vyhlídka, zároveň tam byly uloženy nové pamětní listiny pro budoucí setkání rodáků vesnic Javorníka - Tejmlova - Bošic. Zajímavostí je nalezení historického spojení kaple a Plzeňského Pivovaru, který významně přispěl při stavbě kapličky a je uveden na vitráži se sv. Vítem a sv. Zikmundem, dnes také je účasten při jejím znovuotevření. “Většina z Vás pravděpodobně ví, že o velký rozvoj Javorníku v letech 1935 – 1940 se zasloužil agrární politik, poslanec NS Rudolf Beran, rodák z Pracejovic u Strakonic. K jeho přátelům patřil i František Plášil t.č. ředitel Měšťanského pivovaru v Plzni v letech 1924 – 1945. František Plášil byl vášnivým myslivcem, a to se mu stalo málem osudným. Při honu v Zahrádkách pod Javorníkem konaném 1. dubna 1937 byl těžce zraněn. Z tohoto zranění se takřka po půl roce zázrakem uzdravil, takže se mohl 11. října 1937 vrátit do práce. Na památku svého uzdravení se zasloužil o věnování vitrážového okna do kapličky.” Zvláštní poděkování je třeba vyjádřit rodině Šperlů a Hanzlíků a celé generaci bydlících „U Pauzů“, Javorník č.p. 9., kteří se pečlivě starají o kapličku sv. Antonína.