Švehlova chata - ozdravovna

Švehlova chata je zajímavým dokladem architektury první pol. 20. století se zachovalým architektonickým konceptem včetně dispozice a ojedinělou stavbou pětipodlažního dřevěného srubu "alpského typu", která je citlivě zakomponována do šumavské krajiny. Javorníku na Šumavě.

Jedná se o pětipodlažní srub alpského typu. Chata je orientována západovýchodně, je umístěna ve svahu, okolní terén upraven terasami. Na hlavní střední část budovy na severu navazuje čtyřpodlažní křídlo, na jižní straně k budově přiléhá protáhlý přízemní přístavek.

Popis

Tzv. Švehlovu chatu nechala koncem 30. let 20. století postavit Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (= „Agrární strana“), a to z podnětu jejího tehdejšího předsedy Rudolfa Berana. Chata měla sloužit jako reprezentativní rekreační zařízení pro členy Agrární strany, členy vlády a parlamentu. Zařízení bylo pojmenováno na počest významného politika Antonína Švehly, který byl dřívějším předsedou Agrární strany a také předsedou vlády ČSR.

V chatě se dochovala kolekce obrazů provedená olejovou technikou na mědi, která byla vytvořena akademickým malířem Effmertem dle kreseb Mikoláše Alše.

Historie

Stavba vznikla v období kdy bylo snahou ústředních vládních úřadů učinit z Javorníku reprezentativní šumavské letovisko a významné místo šumavského turistického ruchu. (Během tohoto období doby na Javorníku postaveno několik dalších objektů kaplička sv. Antonína Paduánského, Baťova chata - Baťovna) Po otevření v březnu roku 1939 byla Švehlova chata na Javorníku krátce využívaná pro její původní účel avšak politické okolnosti a začátek 2. světové války vše přerušil. Během války zde byla základna pro [Hitlerjundend|Hitlerjugend], po osvobození byla krátce využita také americkou armádou. V 90 letech sloužil objekt jako dětská ozdravovna (pro děti převážně z průmyslových aglomerací). V současnosti je objekt zakonzervován a není využíván.

Památková hodnota

Švehlova chata je od 8. 7. 2010 památkově chráněna. Chata je památkově hodnotným dokladem architektury první poloviny 20. století se zachovalým architektonickým konceptem včetně dispozice a představuje ojedinělou stavbu pětipodlažního dřevěného srubu „alpského typu“, která je citlivě zakomponována do šumavské krajiny.

Jedná se o cenný příklad rekreačního zařízení z období 30. let 20. století, jehož význam spočívá rovněž v rovině kulturně-historické, jako připomínce společenského života v meziválečném období. I přesto, že původní interiér s dřevěnými obklady, vybavení a zařízení se dochovaly jen z části, jde o cennou dokumentaci vysokého standardu první republiky. Památkově velmi hodnotná je dochovaná kolekce obrazů provedená olejovou technikou na mědi, která byla vytvořena akademickým malířem Effmertem dle kreseb Mikoláše Alše. V interiéru dále zůstaly zachovány například okenní a dveřní výplně, topinková dlažba či prkenná podlaha, dřevěné obložení, vestavěné skříně či lavice.

Chata odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Dokument o otevření